Projev kandidáta ODS do EP Miroslava Ouzkého

16. 5. 2004 | rubrika: Předvolební konference

Dobré odpoledne, dámy a pánové! Je to téměř na den přesně rok, co jsme se na tomto místě sešli pod heslem: "Když do EU, tak s ODS". Náhodně jsem minulý týden při úklidu aktovky našel svůj tehdejší projev.

Dobré odpoledne, dámy a pánové!

Je to téměř na den přesně rok, co jsme se na tomto místě sešli pod heslem: "Když do EU, tak s ODS". Náhodně jsem minulý týden při úklidu aktovky našel svůj tehdejší projev. Příjemně mě překvapilo, jak je stále aktuální a jsem přesvědčen, že bych ho zde mohl klidně přednést a doslovně zopakovat. V mezidobí jsme sice v referendu rozhodli o vstupu do EU a prvního května t.r. tento vstup formalizovali, ale popsané problémy zůstaly.

Jako člověk, který se účastnil naší pozorovatelské mise při EP, bych si tu s Vámi teď mohl poplakat, jak došlo na naše slova. Jak jsou evropské instituce ještě více kafkovské, než jsme čekali, vyjednané podmínky pro naší zemi ještě horší než jsme upozorňovali a současná vláda ještě neschopnější, než byla ta předchozí, nekoaliční. Ústavní smlouva sice nebyla přijata, ale ne naší zásluhou a prozatím se nezdá, že by v dalším návrhu bylo naše postavení lepší.

Prozatím se nezdá, že by byla šance zkorigovat acquis communautaire a po přistoupení desítky nových zemí dokonce stoupl tlak na navýšení společného rozpočtu EU. Asi všichni víme, že se jedná o častku vyšší než 100 mld. euro.

To je samo o sobě nic neříkající údaj a málokterý občan České republiky si dokáže představit, zda je to hodně, či málo. Absurdita tohoto rozpočtu vyjde najevo, když si uvědomíme jeho určení. Při svých debatách s voliči často udávám, že základní historickou funkcí rozpočtu je poskytnout daňovému poplatníkovi za jeho peníze služby, které si není schopen zajistit sám. V současné Evropě to je většinou obrana, bezpečnost, školství, nějaký transfer do zdravotnictví a obrovskou část rozpočtů tvoří sociální transfery, tj. penze, dávky v nezaměstnanosti, nemoci, mateřství atp. A nyní si uvědomme, dámy a pánové, že současná EU neplatí euroobčanovi ani obranu, ani bezpečnost, ani školství, ani zdravotnictví, ani penzi a ani podporu v nezaměstnanosti. Je již notoricky známo, že téměř 50 mld euro z tohoto rozpočtu jde na CAP - společnou zemědělskou politiku a veškeré snahy po reformě této zrůdnosti vedly prozatím pouze k ročnímu dvouprocentnímu přesunu přímých dotací ve prospěch konkretních projektů. Postavení našich zemědělců po vstupu do EU zde také asi není třeba zmiňovat.

Na začátku jsem tvrdil, že nemá cenu plakat a přesto jsem se neubránil tristnímu popisu stavu.

Dnes stojíme před volbami do EU, historicky prvními pro občany naší země a v nastávající kampani je před námi nesnadný úkol. Kdo by se nechal uchlácholit průzkumy veřejného mínění, mohl by se domnívat, že nejlepší bude odjet na zahraniční dovolenou a tam počkat na volební vítězství. Zrádnost a účelovost průzkumů je nám snad dostatečně známá. To, že náš ideově teoreticky nejbližší spojenec na politické scéně má preference nižší než bývalá pornostar a sociální demokracii nekompromisně válcuje KSČM, může vést ke škodolibým poznámkám, ale radost nám to jistě neudělá. Plyne z toho, že naše přesvědčivé volební vítězství je podmínkou nutnou, nikoli postačující.

Musíme si uvědomit, že stávající volby mají rozměry dva.

Ten první, zahraniční, je vcelku jasný. Při stávajícím systému práce v EP přesvědčit voliče, že jedinou cestou umožňující hájit zájmy České republiky v EU je silná reprezentace, politicky monolitní, neroztříštěná a čítající v rámci dané frakce dvojciferný počet zástupců. Přeloženo srozumitelně, jak jsem použil v jedné rozhlasové besedě - český volič se musí rozhodnout, zda si přeje být zastoupen deseti občanskými demokraty, či dvěma evropskými. Myslím, že málokdo si uvědomuje, že před ODS stojí šance býti šestou až osmou nejsilnější stranou v rámci EPP-ED.

Ten druhý, vnitrostátní, je snad ješte významnější - zatlouci významný hřebík do rakve současné vládnoucí koalice žijící z podstaty a válcující parlamentní 101 jakékoliv snahy ODS alespoň po zbrzdění socialistického expresu. Pakliže má dojít ke změně, nestačí prosté volební vítězství. ČSSD musí souboj nalevo prohrát, US musí zjistit, že kolaborace se socialisty se nevyplácí a pro nás to znamená fakticky a přesvědčivě naplnit současné nadhodnocené preference. Úkol jistě nelehký. Zvláště když se zatím nepodařilo plně přesvědčit ani 100% naší členské základy o významu této volební kampaně. Příprava na souboj o křesla hejtmanů, radních, či krajských zastupitelů je pro většinu aktuálnější a hlavně atraktivnější.

Uvědomme si, že model přijatý po těchto volbách může být i modelem podzimním!!

Uvědomme si, že je naší poviností bojovat proti socialismu nejen českému, ale i evropskému, i když se nám někdy zdá, že naše vyhlídky nejsou nejlepší.

A nakonec, uvědomme si, že není třeba vymýšlet stále nový a nový program. Jsme konzervativní strana, opakujme naše osvědčené a jednoduché zásady.

Děkuji za pozornost!