Zpět na úvodní stránku
ODS a volby do EP
Předvolební konference Předvolební konference
Projev předsedy ODS Mirka Topolánka

Projev předsedy ODS Mirka Topolánka

16. 5. 2004 | rubrika: Předvolební konference

Dámy a pánové, budoucí europoslanci, vážení hosté, vítám vás na dnešní předvolební konferenci a jsem rád, že jste přijeli. Dovolte mi před vystoupeními mých kolegů, kandidátů a hostů, pro mne spíše neobvyklý filozofický pohled, než ostrý předvolební výstup.

Dámy a pánové, budoucí europoslanci, vážení hosté,

vítám vás na dnešní předvolební konferenci a jsem rád, že jste přijeli. Dovolte mi před vystoupeními mých kolegů, kandidátů a hostů, pro mne spíše neobvyklý filozofický pohled, než ostrý předvolební výstup. Scházíme se zhruba v 1/3 volební kampaně a v den zahájení ostré kampaně historicky prvních voleb do Evropského parlamentu. Před 15-ti dny jsme formálně, symbolicky završili etapu návratu tam, kam patříme a vždy jsme patřili. Pouze totalitním režimům 20. století se podařilo české země vytrhnout z tisícileté sounáležitosti s kulturně bohatou a civilizačně vyspělou Evropou. Nenechme si tedy namluvit, že se musíme něco učit, že jsme horší či jiní. Jsme Evropané, stejně jako Němci, Poláci či třeba Španělé.

I proto jsme heslo „Zpátky do Evropy“ nikdy nechápali jako výzvu k civilizační misi, nebo potřebu někoho poníženě žádat o přijetí a pomoc. Evropské dějiny nebyly nikdy založeny na altruismu, idealismu a naivním snílkovství. Střetávání a prolínání kultur a států zde probíhalo stejnými prostředky jako jinde na zeměkouli, tedy nemilosrdně a často krvavě. Evropa udávala tón ve velmi neslavných dobách světových dějin. Součástí jejího vykoupení je tedy i to, že jako první pochopila potřebu ukotvení ambicí jednotlivých národů a států na základě průniku jejich politických a ekonomických zájmů. Důvodem dosavadního relativního úspěchu projektu evropské integrace totiž zjevně není objevení nějaké zázračné „evropské myšlenky“, evropské identity, ale pouze důsledné podřízení ambicí států a národů univerzálním hodnotám volného trhu, svobodného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Myšlenka, že jen prosperující státy spolu nepovedou válku, se ukázala jako správná, i když její prosazení se neobešlo bez výrazné podpory Spojených států amerických. Ostatně, jako vyřešení většiny krizových momentů evropských dějin 20. století.

Po patnácti letech svobodné existence našeho státu jsme tak dosáhli institucionálního naplnění onoho polistopadového, lehce revolučního hesla. I když myslím, že nejen pro mě, byl vstup do Severoatlantické aliance důležitější částí onoho naplnění. Není dnes sporu na české politické scéně ani o tom, že Evropská unie představuje, a my to říkáme realisticky, bez jásotu, jedinou alternativu. Čeho? Do slova a do písmene všeho, české existence počátku 21. století. Neskrývejme však obavu, abychom o české existenci mohli hovořit také za sto či dvě stě let. Náš spor o Evropu se dávno nevede o to, proč do Evropy. Evropa je naše existence, my jsme Evropa! Spor o Evropu vedeme s našimi soupeři o to, jakou Evropu. Jaký bude její další vývoj, quo vadis, Evropo? Nepřestaneme existovat my, jako nezávislá kulturní a státní entita? Tato elementární obava přece stojí za naší obranou suverenity členských států a národních parlamentů v oblastech důležitých jak pro ekonomickou prosperitu, tak uchování možnosti vetovat rozhodnutí dotýkající se samotné podstaty naší státní existence.

Všimněme si, že původní myšlenky evropské integrace ani v nejmenším nebyly socialistické. Teprve postupně se deformovaly do podoby evropského sociálního státu – státu blahobytu, principu kvót, dotací a subvencí, nadměrné daňové zátěže, nekonečného počtu regulací, vyhlášek a tomu odpovídajícímu počtu nevolených a málo odpovědných úředníků. Prostoru se dostalo i prastaré ambici evropských socialistů – soupeření s americkou ekonomikou, hledání alternativy k postavení Spojených států jako světové supervelmoci. Nejsme to tedy my, kdo jdeme proti evropské integraci. Jsme proti podobě a tendencím, které původním myšlenkám vdechli evropští socialisté. I proto naši socialisté tak ochotně nadřazují tzv. evropské principy národním. Často nejsou evropské, ale kolektivistické a socialistické.

A tak v těchto volbách stojíme proti vládě, která je proevropská pouze na papíře. Svoji nezodpovědnou a neúspěšnou politiku lživě schovává za Brusel. Stojíme proti vládě, která vyjednala špatné podmínky pro naše zemědělce, zaměstnance, hoteliéry…, a mohl bych pokračovat. Stojíme proti stranám, jejichž představitelé dosáhli toho, že již v prvních letech budeme čistými plátci do evropského rozpočtu. Nikdo jim nemůže věřit, že by v Evropském parlamentu fungovali lépe. Tady špatně vládnou a v Evropě špatně vyjednávají!

Věřím, že společně s našimi kandidáty dosáhneme toho, aby tyto volby přivedly skutečné reprezentanty zájmů České republiky a českých občanů do Evropského parlamentu. Zástupci vládních stran, komunisté, ani pochybně recyklovaní nezávislí takovými nebudou. Věřím, a vlastně to vím, že naši kandidáti jsou vzdělaní, důvěryhodní, připravení, lidé s historií i s budoucností, ti praví lidé do Evropy.

Věřím, že společně zvítězíme!

| zpět | tisk |

 
Copyright © ODS 2004 | webmaster | kontakt