Zpět na úvodní stránku
ODS a volby do EP
Kampaň v médiích Kampaň v médiích
Cesta ke slávě či zapomnění

Cesta ke slávě či zapomnění

vyšlo: Lidové noviny, 04.05.2004

Čím nás budou strany sytit před volbami do Evropského parlamentu

Za pět neděl se konají evropské volby. Bude to cesta pro dva tucty Češek a Čechů s neznámým vyústěním. Jedni půjdou ke slávě, někteří k ostudě, většina bezpochyby k zapadání prachem veřejného nezájmu. Dá se čekat, že úspěch získají nezávislí, nezařazení - to samozřejmě bude výhoda pro ně, nikoli pro republiku, protože nezávislý poslanec bude platný v Evropském parlamentu jako ten pověstný pes v kostele.

Pozornost se soustředí na strany parlamentní, které mají zajištěný přístup k médiím a disponují na jedné straně známými osobnostmi, na straně druhé i finančními prostředky. Od posledních parlamentních voleb se žebříčky volebních preferencí zásadně posouvají. Vítězové výsledky přeceňují, poražení je pomlouvají jako nevěrohodné - ovšem červnové volby nebudou žádný výzkum, to bude střet natvrdo a v něm se aktuální síly nezpochybnitelně prokáží.

Volební kampaň začala

Občanští demokraté se nejvíce podobají těm, které dějiny tak trochu postavily na hlavu. Třebaže se právě z voličů a sympatizantů ODS rekrutuje velký podíl sympatizantů Evropské unie, strana až dosud naslouchala hlasu Velkého kormidelníka.

Ten se obává, že se v Evropské unii stane v lepším případě Malým kormidelníkem, v horším a pravděpodobnějším Žádným kormidelníkem. Z tohoto postoje se odvíjí mimo jiné i úchvatné prohlášení Mirka Topolánka, který líčil své duchovní stavy v minutách historické půlnoci. Měl v očích slzy, ale ne z radosti, ale z uspokojení že bylo něčeho dosaženo, avšak byl to pocit "poměrně neutrální". Rozhodně to nebyla "patetická radost", jakou pociťovali "ti ostatní". Opravdu, není nad jasná stanoviska!

Kormidelník Klaus ale je skutečným kormidelníkem. Dobře ví, že voliče nepřiláká k urně žonglér, nýbrž bubeník, a už třicátého dubna rázně řekl, že nemá smysl vyčítat, že to či ono bylo špatně vyjednáno a je třeba se starat o tom, abychom v unii dobře obstáli. V souladu s tím se formuje volební program ODS: nechceme žádná privilegia, ale stejné šance pro všechny občany Evropské unie, bez ohledu na to, zda pocházejí ze starých či nových členských států a bez ohledu na rozlohu.

To je nepochybně vtipný základ pro další strategii. Předpokládá možnost kooperace, protože i jiné nové členské státy budou chtít rovnoprávnost a i jiné malé a střední státy budou chtít utvořit spojenecký blok proti nadvládě euromocností.

Ve srovnání s tímto programem je program sociálních demokratů o tolik pater zájmu výš, že se ocitá v oblacích. Slibuje Evropu coby kontinentu míru a bezpečí. Chce se zasadit o vzestup evropské konkurenceschopnosti. Bude rozvíjet evropský sociální model. Postará se o venkov a regiony. Seznam je dlouhý, nechybí v něm solidarita, věda a vzdělávání, svoboda a právo, celý slovníček sociálnědemokratických ctností je vyčerpán. Jenže to vše je palivo už pětkrát přepálené.

Evropa je na Západě

Akcent občanských demokratů na obhajobu českého občana a českého státu však na předchozí euroskepticismus navazuje: když už tam musíme být, minimalizujme škody, tak se dá program interpretovat. Lidový dům láká lidi na něco, co je mimo jejich zorné pole.

Složitou pozici mají komunisté. Jejich voliči jsou eurožrouti, protože "Evropa je na Západě" a nebude jednoduché je přesvědčit, že mají své lidi volit do orgánu čehosi, co nenávidí. Jedna vějička by mohla zapůsobit: "KSČM není v Evropské unii sama. Má partnery mezi komunistickými a dělnickými i radikálně ekologickými stranami, jejichž společná frakce Evropské sjednocené levice/Skandinávské zelené levice působí v Evropském parlamentu," píše se v jejich tezích k evropským volbám.

Komunistický volič v domácích volbách dává hlas straně, se kterou se nikdo nechce spojit. Zde se mu namlouvá, že podporuje cosi "levicově sjednoceného" - to přece je vůdčí motiv komunistické rétoriky už od dob Kominterny. Zdali je nová eurokominterna reálnou silou nebo iluzí, to volič těžko rozezná, ale možná že tomu rád uvěří.

Reálnější je ve srovnání s tím ujišťování lidovců, že jejich poslanci budou automaticky zapojeni do bloku, který čítá třetinu křesel v Evropském parlamentu. Takže díky tomu, nebo navzdory tomu, u nich je to jedno, mají zřejmě svých sedm, osm procent zajištěný

 

Ondřej Neff

| zpět | tisk |

 
Copyright © ODS 2004 | webmaster | kontakt