Zpět na úvodní stránku
ODS a volby do EP
Proč volit ODS Proč volit ODS
Priority a problémy EU

Priority a problémy EU

21. 4. 2004 | rubrika: Proč volit ODS

Jaroslav Zvěřina, poslanec PS PČR a kandidát ODS do EP
Neviditelný pes, 5. 1. 2004

Evropská unie čelí vážným problémům, které jsou mnohem složitějšími výzvami, než je text smluv. Evropský sociální a ekonomický prostor již několik let stagnuje. Většina nynějších členských zemí, o těch přistupujících ani nemluvě, čelí nutnosti reformovat nákladné sociální systémy a zásadně změnit systémy daní. Reforma společné zemědělské politiky zůstává dlouho spíše na papíře. Obtíže existují ve formování společné identity členských zemí. O jednotě v tak zásadních oblastech, jakými jsou společná obranná a zahraniční politika, nemůže být dnes ani řeči. Naposledy jsme se o tom mohli názorně přesvědčit na dění kolem irácké krize. Nikomu ostatně dnes není úplně jasné, jak vlastně bude plánovaná společná obrana EU sladěna se skutečností, že mezi členskými zeměmi je několik států, které přísahají na svoji absolutní neutralitu.

K evropské integraci

Co se zdá nesporné, to je skutečnost, že v průběhu času výrazně slábne nadšení obyvatel i politiků uvnitř členských zemí pro rozšíření EU směrem na východ. Euronadšení, tak typické pro první polovinu devadesátých let, dávno vyprchalo. Eurofangličkáři, kteří rozšíření Unie prezentovali jako div ne misijní aktivitu, nejsou dnes již příliš slyšet. V rozpravě o ratifikaci rozšíření ve francouzském parlamentu pravil předseda zahraničního výboru Národního shromáždění E. Balladur, že s 25 členy bude EU těžkopádnější, "rozhodovací procesy budou pomalejší, emoce silnější a opozice zřetelnější". Ve většině parlamentů pak byly vyslovovány v této souvislosti obavy z rozpočtových dopadů nastávajícího rozšíření. Ratifikace "velkého třesku", tedy rozšíření o deset nových členů, byla přesto vesměs jednoznačně podpořena většinou národních zastupitelů členských zemí.

Klesá ochota bohatších členských zemí k poskytování finančních prostředků těm ekonomicky slabším. Šestka bohatšího "tvrdého jádra EU" již dala zřetelně najevo svoji snahu podstatně omezit příspěvky do společného rozpočtu. Nejde o jednoduchou zlobnou reakci na zablokování návrhu ústavního dokumentu. Tendence k šetření zde jsou mnohem déle. Již Kodaňský summit, na kterém se plánoval finanční rámec rozšíření EU, ukázal, že altruismus bohatších je ten tam. Dohodnutý finanční rámec demonstroval snahu členských zemí ušetřit. Znamenal pak, že si Evropská unie pořídila relativně hodně muziky (deset nových členských zemí) za relativně málo peněz (ve společné kase byla ušetřena nejméně miliarda eur). Složitá sociální a ekonomická situace, do které se dostaly členské země v souvislosti s demografickým vývojem a s krizí přebujelého sociálního státu, je samozřejmě hlavním motivem tohoto evropského skrblictví. Jak s tím půjde dohromady nesporná nutnost mnohem většího přerozdělování prostředků uvnitř eurozóny, to se teprve ukáže.

| zpět | tisk |

 
Copyright © ODS 2004 | webmaster | kontakt