Zpět na úvodní stránku
ODS a volby do EP
Volební program Volební program

náhled volebního programustejné šance pro všechny

Budoucnost Evropské unie

Rozšíření Evropské unie na 25 - a v budoucnu ještě více - členů zásadně změní stávající charakter této nadnárodní instituce. Souběžně se svým rozšířením musí EU zároveň reflektovat mezinárodní situaci na počátku 21. století.

Modernímu světu dominuje zrychlující se ekonomická globalizace, rostoucí propojenost ekonomických subjektů jednotlivých zemí, zvyšující se vliv ekonomiky na politiku. Velký dopad na utváření mezinárodních vztahů má bouřlivý technický rozvoj a užívání nových technologií.

S koncem bipolárního světa se také změnila bezpečnostní ohrožení současného mezinárodního prostředí. Do popředí vystoupilo nebezpečí mezinárodního terorismu, náboženského a etnického extremismu, organizovaného zločinu, agresivních nedemokratických režimů. Nepřehlédnutelnými v současném světě jsou také některá ekologická rizika.

Evropskou odpovědí na takto měnící se mezinárodní prostředí nemůže být pouhé mechanické "prohlubování" evropského integračního procesu, jednorozměrná "federalizace" Evropy, další "papírové" konstrukce nových funkcí a orgánů, pokračující jednosměrná unifikace nejrůznějších politik. Rychle se měnící svět vyžaduje pružnost, přizpůsobivost, schopnost rychlé reakce. To musí být základní pilíře, na nichž bude postavena evropská spolupráce v budoucích letech. Takovým požadavkům odpovídá představa flexibilní Evropy - tedy Evropy, v níž jsou jednotlivé skupiny států propojeny v různých stupních a tempech integrace podle vlastních zájmů a priorit. Takového integračního modelu není třeba se obávat a rozhodně neznamená krach evropské integrace jako takové.

Česká republika a Evropská unie

Vstupem do Evropské unie se stáváme aktivním spolutvůrcem evropské integrace a přestáváme být jejím, leckdy nedůstojným, pasivním příjemcem, jako tomu bylo v průběhu přístupového procesu. Tuto šanci je třeba využít. Česká republika patří ke středně velkým zemím EU, mezi novými členy k ekonomicky nejvyspělejším. Geograficky jsou české země součástí jedné ze dvou evropských severojižních vertikál, které tradičně tvořily prostor blahobytu a prosperity. V EU proto musíme zaujmout důstojnou a rovnoprávnou pozici, úměrnou našemu geografickému a geopolitickému postavení, zohledňující naše historické zkušenosti, chránící naše vlastní zájmy. Musíme se chovat realisticky, nepodléhat neodůvodněnému a naivnímu vizionářství. K tomu potřebujeme správně pochopit a analyzovat současný vývoj v EU a vyvodit z něj patřičné závěry.

Jde především o následující oblasti:

  1. Navzdory mnoha proklamacím nesměřuje Evropská unie v tuto chvíli k formě nadnárodního státního útvaru. Naopak, pod pláštíkem údajné "federalizace" Evropy jsme svědky renacionalizace politiky některých (zejména velkých) členských států EU, která vede až k jejich snaze pojistit si v budoucí architektuře EU dominantní pozici. Je tedy zřetelné, že role národních států jako základních stavebních kamenů evropské integrace se nejen nebude umenšovat, ale v budoucnu možná ještě poroste. Musíme tedy prosazovat takové institucionální uspořádání EU a takové rozhodovací procedury, které zajistí co největší dosažitelnou rovnoprávnost mezi všemi členskými státy EU, bez ohledu na jejich velikost a počet obyvatel.
  2. Nutnost obstát ve světové konkurenci a v ekonomickém vývoji nutí již dnes mnohé evropské země k zásadním reformám jejich systému veřejných výdajů a k přehodnocení pohledu na současný evropský model sociálního státu. Tlak na sjednocení fiskální, daňové a sociální politiky, který vychází od některých zemí, je motivován snahou oddálit tyto politicky nepříjemné reformy i za cenu likvidace konkurenčního prostředí (např. daňového) uvnitř EU. Proto nemáme důvod přebírat takový legislativní rámec sociální politiky, který ani v EU nemá dlouhodobou perspektivu. Naopak musíme trvat na zachování fiskální, daňové a sociální politiky v pravomoci národních vlád a parlamentů, což zajistí vzájemnou konkurenci těchto systémů uvnitř EU a z toho vyplývající nezbytnou dynamiku.
  3. Již tak relativně nízký objem finančních prostředků uvnitř EU, přerozdělovaný uvnitř EU prostřednictvím evropského rozpočtu, v budoucnu nejen neporoste, ale možná se po roce 2006 ještě sníží. Uchazečů o příspěvky ze strukturálních fondů a kohezního fondu naopak po rozšíření EU ještě přibude. Česká republika se velmi brzy - pokud ne hned - po svém vstupu může ocitnout v pozici čistého přispěvatele, který do rozpočtu EU více odvede, než z něj dostane. Proto prosazujeme změnu strukturální politiky EU a efektivní přerozdělování finančních prostředků tak, aby byly smysluplně využity. Znamená to především zásadně reformovat společnou zemědělskou politiku EU (CAP), která je v současnosti diskriminační vůči zemědělcům z nových členských zemí, výrazně deformuje tržní prostředí uvnitř EU a je závažnou překážkou liberalizace světového obchodu.
  4. Bez ohledu na mnohá prohlášení nebude EU v dohledné budoucnosti schopna podložit své zahraničně-politické a bezpečnostní ambice adekvátním mocenským nástrojem (ozbrojené síly), postaveném na odpovídajícím finančním rámci. Ve vojenské oblasti bude pokračovat operační, strategické, logistické a technologické zaostávání EU za USA. Transatlantické spojení proto zůstane i nadále klíčovou bezpečnostní zárukou pro celou Evropu, jeho oslabení či narušení by naopak znamenalo ohrožení evropské demokracie a stability. Naším zájmem je proto nejen podporovat a posilovat bezpečnostní vazbu mezi Evropou a USA (zejména NATO), ale také přispívat k vytváření společného, politicky, ekonomicky i bezpečnostně propojeného euroatlantického prostoru jako jádra světové demokratické civilizace.

Priority ODS v Evropském parlamentu:

ODS je jedinou stranou na české politické scéně, která dlouhodobě reprezentuje konzistentní, zřetelnou a srozumitelnou evropskou politiku. Na svých programových dokumentech z minulosti nemusíme měnit ani slovo. To nám dává věrohodnost, kterou jiné politické subjekty postrádají. Stejně konzistentně se budou chovat i zástupci ODS, zvolení do Evropského parlamentu, který je - vedle Evropské komise a Evropské rady - jedním ze tří nejdůležitějších orgánů EU.

Evropský parlament je reprezentativním celoevropským orgánem, přímo voleným ve všech členských zemích EU. Mezi nejdůležitější pravomoci Evropského parlamentu patří kontrolní pravomoci vůči evropské exekutivě (Evropské komisi), rozpočtové pravomoci při schvalování evropského rozpočtu, legislativní pravomoci při spoluvytváření evropské legislativy. Po rozšíření o 10 nových členů bude mít Evropský parlament 732 poslanců, z toho českých europoslanců bude 24.

  1. ODS bude v Evropském parlamentu spolupracovat se všemi politickými silami, s nimiž bude schopna nalézt dostatečný programový průnik. Politika ODS v Evropském parlamentu bude nicméně vždy vycházet z národního programu ODS. Jako dlouholetý člen uskupení pravicových stran EDU (European Democrat Union) a IDU (International Democrat Union) považuje ODS za nejdůležitější, přirozené a tradiční své partnerství s nejsilnější politickou frakcí pravého středu v Evropském parlamentu - frakcí EPP-ED. ODS se hodlá zapojit do práce v této frakci stejným způsobem jako britská Konzervativní strana, s níž ODS sdílí podobný pohled na institucionální architekturu EU a ekonomické otázky.
  2. ODS bude vyvíjet politický tlak a hledat spojence (zejména mezi novými členy) za účelem co nejrychlejšího odstranění diskriminačních podmínek, zavedených vůči novým členským zemím během jednání o jejich přístupu do EU, například v oblasti volného pohybu osob, služeb, podpor zemědělcům v nových členských zemích a dalších oblastech. ODS bude bránit snahám některých zájmových skupin v EU zpochybňovat na evropské úrovni vnitrostátní majetkové a právní jistoty občanů ČR, vyplývající z poválečných mezinárodních smluv a denacifikačních aktů.
  3. ODS podporuje zjednodušení a zpřehlednění smluvní základny EU, ale nepovažuje za nezbytné vytvořit pro EU ústavní text. Bude-li vývoj v EU směřovat k ústavní smlouvě, bude ODS prosazovat, aby její text v žádném směru nezhoršoval postavení České republiky oproti stávajícímu stavu, sjednanému v dohodě o přístupu ČR k EU. Poslanci EP za ODS nepodpoří takový text ústavní smlouvy, který by byl v zásadním rozporu s obecnými principy politiky ODS a v rozporu s národními zájmy ČR. Návrh smlouvy, který byl odmítnut Mezivládní konferencí v prosinci 2003, považuje ODS za nevyhovující z hlediska obou výše uvedených kritérií.
  4. ODS je přítelem jednoduché a přehledné legislativy, proto bude podporovat rozsahem i věcně omezenou evropskou legislativu. Návrhy legislativních aktů, předkládaných do Evropského parlamentu, budou poslanci ODS posuzovat jednak z hlediska jejich dopadu na život občanů České republiky a dále z hlediska jejich dopadu na fungování jednotného vnitřního trhu EU a na liberalizaci ekonomického prostředí uvnitř i vně EU, včetně přínosu k liberalizaci světového obchodu. Návrhy (mnohdy pod ušlechtilou záminkou ochrany spotřebitele i ochrany životního prostředí), které by prokazatelně směřovaly k větší regulaci, byrokratizaci a protekcionismu a které by zhoršovaly podnikatelské prostředí v Evropě, poslanci ODS podporovat nebudou.
  5. ODS je přesvědčena o tom, že zárukou míru a svobody v Evropě je transatlantická vazba a bezpečnostní záruky, poskytované v rámci NATO. Přejeme si, aby EU a USA vzájemně úzce spolupracovaly a aby nevznikaly pokusy vytvářet z nich světové konkurenty. Propojení euroatlantických bezpečnostních struktur by nemělo být oslabováno vznikem nadbytečných paralelních struktur, zahrnujících pouze Evropu. ODS bude podporovat sjednocování zahraničně-politických postojů EU vůči jejímu nejbližšímu okolí a sousedům (severní Afrika, Blízký a střední Východ, Turecko, východní Evropa) včetně adekvátního navyšování rozvojové pomoci, tak, aby EU napomáhala rozvoji stability a prosperity v těchto oblastech a tím přispívala i k vlastní stabilitě a bezpečnosti.
  6. Akty mezinárodního terorismu ODS považuje za bezprecedentní hrozbu pro celý svobodný a demokratický svět. ODS je stoupencem dialogu mezi kulturami, je však rozhodným odpůrcem ustupování jak terorismu, tak režimům, které jej přímo či zprostředkovaně podporují. Uvnitř EU bude ODS podporovat všechny formy úzké spolupráce a koordinace represivních složek, zabývajících se potíráním organizovaného zločinu, aniž by to nutně vedlo k vytváření dalších nadnárodních struktur nad již existující úroveň. Stejně tak je ODS stoupencem koordinace azylové a migrační politiky uvnitř EU. ODS bude prosazovat co nejrychlejší vstup ČR do Schengenského systému.
  7. ODS považuje za nepravděpodobné, že by se v budoucnu zvýšil podíl evropského rozpočtu na celoevropském HDP ( dnes 1,24 %), naopak považuje za možné, že dojde k jeho poklesu. ODS proto konstatuje, že celkový objem finančních prostředků, přerozdělovaných přes evropský rozpočet, se nijak výrazně nezvýší, zatímco se zvýší počet adresátů finanční pomoci z EU. ODS se proto domnívá, že stupeň a rozsah aktivit EU na evropské úrovni je třeba přizpůsobit reálnému finančnímu rámci, nikoliv plánovat další ambiciózní aktivity, na jejichž realizaci se nedostává prostředků ("EU toho musí dělat méně, ale lépe"). ODS bude také prosazovat efektivnější přesměrování rozdělovaných prostředků, včetně změn strukturální politiky EU.
  8. ODS je přesvědčena o tom, že stávající podoba Společné zemědělské politiky (CAP) EU je v rozporu se zájmy evropských spotřebitelů i daňových poplatníků, deformuje tržní prostředí v EU, brání liberalizaci světového obchodu a navíc diskriminuje převážně zemědělsky orientované země třetího světa. ODS navíc konstatuje, že podle vyjednaných podmínek našeho vstupu do EU je postavení českých zemědělců vůči jejich kolegům z EU nerovnoprávné. Proto budeme prosazovat zásadní reformu zemědělské politiky, postupné srovnání výdajů ve "starých" a "nových" členských zemích, postupný přechod zemědělských dotačních programů do programů na údržbu krajiny a infrastruktury venkova, postupnou realokaci prostředků do jiných rozpočtových kapitol (strukturální, kohezní fondy).
  9. ODS považuje za nezbytné přehodnotit priority při využívání finanční podpory EU a zohlednit přitom přirozené výhody ČR - např. její polohu jako jednoho z přirozených dopravních uzlů Evropy. Finanční prostředky je třeba nasměrovat k regionálním rozvojovým projektům krajů, měst a obcí, k investicím do infrastruktury včetně napojení na evropskou dálniční a železniční síť a dobudování české dálniční a železniční sítě, k investicím v oblasti ochrany životního prostředí včetně dobudování vodovodních a kanalizačních sítí a čistírenských zařízení povrchových i odpadních vod, k investicím, podporujícím rozvoj cestovního ruchu. ODS bude trvat na tom, aby volba energetických zdrojů zůstala ve výlučné pravomoci národních orgánů, včetně rozhodování o dalším využití jaderné energetiky.
  10. ODS bude bez výjimky prosazovat, aby daňová politika v oblasti zejména přímých daní a struktura fiskální politiky, včetně zdravotních, sociálních a penzijních systémů, zůstala ve výlučné pravomoci národních orgánů. ODS nepodpoří zavádění tzv. "evropské" daně či přímé daňové odvody do rozpočtu EU. ODS naopak podpoří postupné odstraňování asymetrických prvků v rozpočtovém systému EU, které nesystémově zvýhodňují některé země. ODS bude usilovat o to, aby ČR byla schopna v dohledné době plnit všechna tzv. konvergenční kritéria a mohla se pak svobodně v referendu rozhodnout o vstupu do eurozóny. ODS bude podporovat udržení rozpočtové disciplíny uvnitř Evropské unie včetně dodržování podmínek Paktu stability a bude podporovat sankce vůči těm státům, které Pakt stability neplní.

Zkrácenou verzi volebního
programu naleznete zde.
Program ve formátu PDF (399 kB).

| zpět | tisk |

 
Copyright © ODS 2004 | webmaster | kontakt